Březen 2011

Peter Jackson v Hobitíně

21. března 2011 v 19:42 | Clarett |  Z natáčení

Tohle jsem si nemohla odpustit. Byla bych tuhle novinku zařadila do nějakého příštího článku, ale nakonec jsem to nevydržela. Docela náhodně jsem narazila na první fotky z natáčení Hobita!! Tedy, je to zatím jen Peter Jackson v Dně pytle a mám takový pocit, že by se to dalo zařadit do kategorie takových těch "promo fotek", ale... nu, udělalo mi to radost. Zase vidět hobití noru po všech těch letech... :-) Tak pěkné prohlížení přeju.

A rovnou přidávám takovou aktualitu - byla jsem dnes na okresním kole OČJ a zážitek hodnotím rozhodně kladně. Vstřícné, ochotné profesorky, poznala jsem tam pár fajn holek, co se hlásí na stejný gympl, jako já, úkoly mě kupodivu bavily - tím ale není zaručeno, že je mám dobře. :-D To se dozvím zítra. Jediné, co mě trochu namíchlo byl sloh a mírný psychický nátlak, který byl obsažen v jeho zadání: "Nikdy nemám nouzi o..." = napiš úvahu. Totiž, s radostí bych to téma nějak zapracovala do vypravování, ovšem po konzultaci s paní, co nás měla na starost, mi bylo řečeno, že NE. Musí to být buď čisté vypravování nebo čistá úvaha nebo čistý popis. Ach jo. No tak jsem tedy psala úvahu, ale nelíbí se mi to, protože je to myšlenkově strašně okrajové a nepřesné. A mělo to mít maximálně třicet řádek. Nakonec jsem malým písmem vešla asi na čtyřiadvacet. :-) Ale stejně to bylo pěkné a mám z toho všeho radost. :-)

Natáčení začíná! (HOBIT)

20. března 2011 v 11:58 | Clarett |  Z natáčení
Trochu pozdě, ale přece - jsem tu s novinkami kolem Hobita!! Než abych každý den zveřejňovala nový článek, máte to tu všechno dohromady. :-)

Princ Kaspian

7. března 2011 v 16:39 | Clarett |  Filmy
Trochu zpožděně reaguji na jeden starý Lúthienin článek na obranu Letopisů Narnie (stačí si přečíst kritiky na ČSFD a pochopíte) a přidávám jakousi recenzi na druhý narnijský film. Docela dobře si pamatuju, jak v roce 2008 přišel Kaspian do kin. Blogovala jsem tedhy teprv pár měsíců (a občas si říkám, jestli bych to neměla radši všechno smazat :-), takže jsem měla o filmovém dění, premiérách atp docela přehled a narnijských blogů bylo v té době aspoň o 70 procent víc, než teď. A asi bych mohla přidat. Nu, zkrátka jsem se vypravila s Caddy do kina, bylo to někdy v létě a film se mi dost nelíbil. Připadalo mi to jednoduše nudné, štval mě Kaspian, štvala mě Zuzka a štvali mě ti dva dohromady. Film na DVDčku se k nám domů kdovíproč nikdy nedostal, a tak milý Kaspian upadl v zapomnění jako průměrný film, po jehož dalším shlédnutí nutně netoužím.
Obrat nastal minulé prázdniny u Ynky a Ringwil, kdy jsem ze zvědavosti upustila ode všech předsudků a celá natěšená se zúčastnila večerního promítání. Byla jsem velmi mile překvapena, i když u mě stále na plné čáře vedla jednička a film se přesunul mezi "kvalitní, klasickou fantasy". Od té doby jsem si na něj nevzpomněla, dokud jsem neviděla Jitřího poutníka a musela uznat, že teda Kaspian je opravdu lepší. Potřetí jsem Prince Kaspiana viděla předevčírem (neboť jsem nemocná, he :-), kdy jsem si stáhla poněkud nekvalitní dabovanou (ono, když má člověk teplotu, nechce se mu zrovna dvakrát číst titulky) nahrávku z uloz.to.
Konečně jsem ocenila propracovanost příběhu, vztahy (všechny krom toho Kaspiana a Zuzky - ti tam teda fakt být nemuseli, nebo mohli, ale jiným způsobem) mezi postavami, atmosféru, hudbu, pár scén bylo docela silných a jako obyčejně mě přepadla hrozná chuť zabořit tvář do Aslanovy hřívy. :-) Nevím proč mě tady zaujalo vyobrazení královské rodiny a vůbec věci okolo hradu - přišlo mi to takové opravdové, zasmála jsem se hláškám, Rípčíp nemá chybu... mohla bych vyprávět dál. Co považuji za úžasné je, jak vyobrazili Aslana, a že se režisér vždy (i v té Plavbě) pečlivě drží Lewisovy předlohy. Doufám, že to tak zůstane i nadále, protože jakýmkoli způsobem překopat charakter a obraz Aslana by bylo trestuhodné.
Takže, závěr zní, že Princ Kaspian se úspěšně zařadil mezi filmy, které si užívám, odpočívám při nich (ne, na odpočinek nepotřebuju stupidní romantické komedie, ty mě akorát tak znechutí :-) a nechce se mi pryč. Dvě hodiny uplynou jako nic a obzvlášť scéna s návratem do londýnského metra je pro mě jako ledová sprcha, na druhou stranu ale dobrá příprava na úplné skončení filmu. A nesmím opomenout, že díky Kaspianovi jsem objevila Reginu Spektor! ;-)
Sláva Narnii! Pokusím se projít testem na oné československé filmové databázi (čímž mi bude umožněno psát komentáře) a dám Princi Kaspianovi pět hvězdiček už jen pro tu příšernou kritiku, která se tam objevuje. :-) Chcete-li se někdo přidat k obhajobě Letopisů, tak směle do toho!
Ochutnávka ze soundtracku. Jestli vám začátek něco připomíná a viděli nebo slyšeli jste hudbu z Posledního vládce větru, je to ono. Ale upozorňuji, že tenhle film je o několik let starší. :-) Ani soundtrack neztratil charakteristické narnijské prvky - jak motivy, tak použití sborového zpěvu. Hudba hraje při závěrečné bitvě, u které musím zmínit neobyčejnou (z mého pohledu) strategii, která hlavně výborně vypadala. :-)