Květen 2011

Vesnice (M. Night Shyalaman)

22. května 2011 v 21:49 | Clarett |  Filmy
Tak, někdo si tu vyprosil recenzi na Vesnici, ale celé tohle bych raději pojala jako povídání/úvahu/zamyšlení. K tomu totiž tenhle film bezprostředně vede. Začnou běžet titulky, vy je po pár minutách vychutnávání si soundtracku vypnete a zůstanete v tichu před monitorem a nemůžete se pohnout. Aspoň tak to pokaždé působí na mě. Konec vám na poprvé možná vyrazí dech, ne nijak zdrcujícím způsobem... je to spíš výraz tichého ohromení, ztišení. Tak to působí na mě. Prostě síla.

Děj filmu si můžete přečíst, kde chcete; jen ve zkratce: skupina lidí žije uprostřed Covingtonského lesa v úzké komunitě vesnice z konce nějakého 19. století. Z vesnice nikdo nikdy nevyšel - okolní lesy totiž střeží bytosti a vstup na jejich území je zapovězen. Tak žijí všichni relativně v klidu a míru, vesnice je obrazem takové opravdovosti, pokory, vzájemné lásky. Děj se tu zaměřuje na rodinu Walkerových; především slepou Ivy. Do té se zamiluje Lucius Hunt, který chce po náhlé smrti jednoho chlapce z vesnice projít skrz les do města, aby získal léky. Záhy poté, co se začne plánovat jeho svatba s Ivy je napaden a zle zraněn; umírá. A tak se Ivy vydá do města sama, v době, kdy se lesní bytosti začínají chovat nepřirozeně krutě a všichni jsou v ohrožení. Nu, dalo by se o tom vyprávět plno, i tohle je na "děj ve zkratce" román. :-)

Yanwëho písničky...

13. května 2011 v 11:08 | Clarett |  Oblíbená hudba
Na YouTube jsem zatím nahrála čtyři; pokud mezi ně budu počítat i elfskou Velitya ontarilya, ale i ty stojí za to. Jedna z nich jde jenom stáhnout, to doporučuji. http://www.3pe.cz/index.php?page=osob_karelpisne; Bůh za mě zápas dokončí. Vkládám tedy ty nahrané. Poslouchávám je před spaním. :-) Fotky jsou opět mé.

AGAPÉ

Gladiátor

10. května 2011 v 10:29 | Clarett |  Filmy

Tenhle film jsem viděla krátce po velikonocích, když jsem byla ještě nemocná, a ráda bych k tomu něco napsala. Především z důvodu, že opět sdílím opačný názor na věc, než většina ostatních lidí. :-)
O Gladiátorovi jsem věděla už dlouho, jednou kousek zahlédla v televizi a s potěšením zjistila, že jednu z hlavních rolí hraje Joaquin Phoenix (Vesnice, Znamení), kterého mám prostě ráda. :-). V tu chvíli jsem o tom začala vážněji uvažovat, ačkoli jsem byla z různých stran obeznámena s tím, že je to krvák. Pohled na krev jako takový mi nevadí, ale moc se mi nechtělo dvě hodiny sledovat, jak se tam mlátí (což se nakonec vlastně vyplnilo). Ale dobře, byla jsem zvědavá, a tak jsme si to s tátou pustili.

Text (bez dovolení :-)) přebírám z ČSFD.: Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho "zachrání" otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.

C.S. Lewis - Problém bolesti

9. května 2011 v 9:48 | Clarett |  Knihy
Tenhle článek nechci pojmout jako klasickou recenzi. Problém bolesti totiž není kniha s klasickým příběhem, ale sbírka zamyšlení, úvah nad jednotlivými tématy. Z kapitol si vzpomínám na část pojmenovanou Boží dobrota, Boží všemohoucnost, Bolest, Bolest zvířat, Nebe, Peklo, byl tam, tuším, Pád člověka a něco o hříchu. Ale byla to knížka vypůjčená z knihovny, takže mě tlačil čas a nestihla jsem si vypsat zdaleka všechno (knížku jsem musela GUMOVAT :-D a pak to přepisovat do wordu). Vlastně mám jen tu Boží dobrotu a všemohoucnost. Ale i to stojí za to a napadá mě, že vám to třeba bude k užitku... nebo vás to aspoň zaujme. Nechci si to schovávat v počítači.
Další důvod, proč nepíšu recenzi je hodnocení. :-) To se dává špatně, vzhledem k tomu, že je to první taková kniha, kterou jsem od Lewise četla, takže nemůžu ani porovnávat, a za druhé, je to PRAVDA. :-) Ale musím pochválit Lewisův pokorný a laskavý styl, kterým dokáže psát i takový typ literatury a nevyžívá se v cizích slovech a nesrozumitelných poučkách. Četlo se to pěkně, čímž neříkám, že jsem neměla často problém pochopit, představit si a stálo by za to si některé věci pročíst znova.
Některé úryvky jsou vypsány čistě proto, že jsem nevěděla, co to je, tak abych si to mohla rychle najít, až to zapomenu. (viz "numinózní") :-)

Laisiny písničky...

8. května 2011 v 12:16 | Clarett |  Oblíbená hudba
Navzdory tomu, že jsem nemocná a dalo by se říct, že nic pořádného nedělám, chuť a inspirace do psaní článků se vytratila. Ale o té Laisi vám stejně musím povědět.. :-)
Písničky jsem (některé) znala už dlouho, ale jen jako nezhudebněný text, u kterého byla sice melodie připsaná, ale formou písmenkového zápisu, takže to znamenalo přepsat to, zahrát a pak se to teprv učit. Ale když jsem pak narazila na nahrávky, které jsou tady (www.3pe.cz), nestačila jsem se divit. Při pohledu na "notový" zápis jsem čekala jednoduchou, krátkou melodii, ale tohle je prostě výborné. Hudbu totiž skládal Yanwë Lindamen neboli Karel Řežábek (zadejte do googlu a zjistíte víc ;-)). Jeho písničky budu asi postupně vkládat do článku... někdy do budoucna.

Jestli sledujete novinky na Aldee, víte, že jsem k několika písničkám, které se u Laisi hrávají, udělala videa a nahrála to na YouTube. Tam jich totiž zrovna moc není a ty, které ano, mají buď strašně kýčovité klipy nebo jsou pojmenované nepřehledně. Tak ať si nekazíte zážitek. :-D

všechny fotografie ve videích jsou moje, tu první určitě poznává Caddy a MĚLA by i Ynka a Ringwil. :-))

BRÁNY LÉTA. Moje nejoblíbenější, písnička, kvůli které se tu quenyu učím zpaměti. :-)

Nemocně...

3. května 2011 v 17:08 | Clarett |  Já Clarett
...tak nějak mi je. Ale už dlouho tu nebyl takový kontrast mezi tím, jak je mi na těle a na srdci. Což stojí za povídání mnohem víc, než nářky na to, že je mi blbě. ;-) Mám toho teď docela hodně, písemkový týden a přede mnou koncert(y), ale v neděli jsem čerpala síly na spolču. Šla jsem tam poprvé, nikoho jsem neznala a většině lidí je tam mezi 18 a 25 roky, takže jsem měla přirozeně docela obavy, jak že to bude probíhat. Ovšem, probíhalo to úplně výborně! :-) Vládla tam skvělá atmosféra, taková, jakou oceňuji (= ne hlučná, ale pokojná, otevřená, přátelská), nemusela jsem mluvit ani o sobě, ani jinak, a to je vždycky příjemné. Tak jsme zpívali, modlili se, četli Písmo, diskutovali, modlili se, zpívali... a pak si sedli ven, na slunko, s něčím k pití. Fakt jsem byla spokojená, posilněná. Rozumněli jsme si ve všech směrech, rozhodně, co se knížek týče, tak Tolkien a Lewis jsou všemi oblíbení. :-) Sláva. :-)

Ten samý den jsem objevila zhudebněné písničky Laisi Finwen a zároveň i Karla Řežábka (ten jí psal melodie, nazpíval to a sám píše chvály), což je další internetový poklad, o kterém málokdo ví. Ještě tomu věnuji článek - doufejme, že brzo.

Mějte se tu pěkně a abyste věděli, co vás v příštích dnech možná čeká - v rozepsaných článcích mám recenzi na Gladiátora, Most do země Terabithia, Vesnici a z hudby Yanwëho a Laisi. :-)