Listopad 2011

Lesní obrázky

24. listopadu 2011 v 16:49 | Clarett
Vítr hvízdající v korunách. Holé, studené větve. Pláčou. Pro to temné nebe. Zelené přítmí smrkových kožíšků, co úzkostlivě chrání plachá světélka. Svítají za podzimních nocí. Lampiónky! Kdopak je tu asi zapomněl? Kdopak je rozsvěcí, aby neplakaly? Září na míle... Možná ti panáčci... co padaj tmou.

Julie Fowlis

17. listopadu 2011 v 9:45 | Clarett |  Oblíbená hudba
Už dlouho jsem tak krásnou hudbu, která by mi tolik padla do nálady, neslyšela. A děkuju za to Lúthien. :-) Tahle slečna totiž mimo jiné zpívá ve skotské gaelštině a nádherně hraje na flétnu. Včera jsem u jejích písniček půlku odpoledne četla Elyonovu zemi a snilo se mi tak krásně, jako už dlouho ne...
Je to nádherně listopadové.
S'tusa Thilleas S'tusa Thilleas

Tradiční podzimní obrázky

13. listopadu 2011 v 9:33 | Clarett |  Já Clarett
Je mým krásným zvykem, jakmile přijde podzim, ve volných chvílích brouzdat po jedné takové krásné stránce a prohlížet si tu podzimní nádheru, co se povedla zachytit jiným. Třeba udělá radost i vám. A když budete chtít, přispěju i s fotkami vlastními:)

Zpěv Leithian

11. listopadu 2011 v 16:03 | Clarett
Tak došlo k souboji mezi Sauronem a Felagundem, který je proslulý. Felagund totiž zápolil se Sauronem v mocných zpěvech, a králova moc byla veliká; ale Sauron zvítězil, jak o tom vyprávěl Zpěv Leithian:

Pěl zrádnou, černokněžnou píseň,
jak odhalovat, budit tíseň,
zrazovat, páčit tajemství.
Felagund se však postaví
a zpívá píseň vytrvalých
a vzdorujících, nezoufalých,
věrnosti čisté jako sníh,
o putování na zapřenou,
jak minout léčku nastraženou,
jak zlomit zámky vězení
a nepodlehnout mámení.
Dvě písně spolu zápolily.
Zpěv hučí, bouří, stále sílí
a Felagund se nepoddává,
třebaže se mu točí hlava,
a všechna kouzla, všechnu moc
Elfie vkládá do svých slov.

Loreena McKennitt

9. listopadu 2011 v 15:15 | Clarett |  Oblíbená hudba
Něco pro mlhavovou předadventní dobu... A kdybyste mi mohli povědět o nějaké krásné odpočinkové, nejlépe fantasy knížce, která má dobrou atmosféru, byla bych hodně vděčná. Poslední dobou zažívám docela nepříjemné stavy, kdy otevřu knížku a nejsem schopná se soustředit nebo se spustí alarm "ještě by ses mohla učit tohle a tamto, dokud je čas, protože píšeš z matiky a fyziky a...". Tak moc nevím, jak z toho ven. Síly na to zvednout se a zase si aspoň trochu nadšeně plánovat odpoledne, mi kvapem docházejí.


Listopad

2. listopadu 2011 v 17:21 | Clarett
Já vím, že nic nepíšu a vím, že vy to asi chápete, ale stejně je mi to trochu líto. Že to tu tak spí, a to ještě není zima.
Všimli jste si, jak je nádherně poetické, anglické počasí? Zase zažívám nedělní chvilky, kdy se vrátím promrzlá z lesa, celá zasněná z odpoledního slunce, které ztrácí všechen žár a přesto ještě umí něžně hřát, a doma si sednu ke štrůdlu a Vraždám v Midsomeru:).
O prázdninách jsem se trochu sebrala, našla čas na čtení, malování, spaní a hraní na piano (kdo to u nás doma znáte a víte, čemu piano říkám, tak se moc nesmějte, protože nic lepšího nemáme:)) a dokonce jsem si dovolila trochu radostné nálady a večer jste mě mohli vidět, jak poskakuju po pokoji a hraje mi k tomu Loreena. Už poslouchám koledy. Tedy, jsou to ty staré anglické a hodně upravené, takže to zní spíš jako staré klasické anglické balady. Na chrámové sbory a Stinga dojde až začne sněžit.
Nu, zkrátka jsem se dala dohromady a dostala chuť do toho nepřežívat týden do víkendu s tím, že mě o víkendu otravuje myšlenka, že v pondělí jdu do školy. Už to bylo k nevydržení a potřebovala jsem se mít přes ten týden taky trochu hezky, spát dosyta, číst, pít entí polívku a dívat se na Červenýho trpaslíka případně nějaké hezké filmy. Zatím se držím. :-)

A padá listí, tak strašně krásně. V učebně fyziky, která se stupňovitě zvedá, sedím až úplně nahoře, v jedné rovině s korunou nějakého kaštanu, myslím. Teď si nemůžu vzpomenout, co to má za listy. Každopádně teď občas pozoruju, jak málo už jich tam zbývá. Už ho asi pěkně studí větve. Do sešitu chemie jsem si dneska o fyzice kreslila scénu z Elyonovy země, ani nevím, jestli je skutečná. Ale je tam Alexa, jak se v mlze spouští v koši z útesů. Ale to už je opravdu luxus, a dělám to jenom, když zrovna chápu nebo nechápu a vím, že to nebudu pro výpočty potřebovat.
Jinak je mi ve škole docela pěkně. Mám radost z češtiny a angličtiny a biologie a dějepisu. A několika profesorů, se kterými jsem prostě ráda a ráda je poslouchám.

Mějte se krásně a nebojte se tvořit krásné věci a rozsvěcet svíčky na okně, protože je to potřeba. Oboje.