Březen 2012

Listy z Hobitína

16. března 2012 v 14:58 | Clarett |  Hobit
Třikrát sláva! Já vím, že to všichni znáte zpaměti... ale čistě pro pořádek. :-)

Svíčka

15. března 2012 v 9:18 | Clarett

Já vím, že na aldeu chodíváte málo; taky tam toho málo je... a tak vás třeba nějaký krátký příběh potěší. Psáno někdy před vánoci 2011, a celé to bylo nejprv inkoustem na žlutém papíře. :-)

...ach kéž by!

15. března 2012 v 9:10 | Clarett
Jsem zvláštní tvor; asi přecejen jo.
Mám ráda, když je šedo, déšť a zima a vydržím to daleko déle, než sluníčko a teplo - ale teď si tak snažně přeju aspoň paprsek..!
(V úterý odpoledne jsem šla podél řeky - a vtom se roztrhla obloha a na zem dopadly pruhy stříbrozlatého světla, byly čím dál silnější a krásnější a třpytily se jako rosa, prodraly se až na vodní hladinu a mně do očí...)
Nikdo mě nedonutí, abych psala přecejenom zvlášť a vposledu taky ne. :-)
A nedávno jsem viděla Matrix a byla nadšena. Občas se umím velmi překvapit a vůbec si nerozumím. Je to střílečka, ještě k tomu pochmurná, není na tom nic hezkého a vůbec bych se nedivila, kdyby mi pak z toho bylo blbě. Je to sci-fi. Není tam nic z toho, co mám ráda. Ani ticho, ani lesy, ani topinky. A stejně je to jak brána do jinýho světa, jste z toho trochu zmatení, ale tolik to láká! Někdo vás nutí přemýšlet a představovat si - a dokonce úplně jinak, než jste zvyklí. Nikdo do vás nehučí myšlenky typu "jestli se nebudeš hezky starat o planetu - a třídit odpad - zle se ti povede...". Dokonce ani "jdi za svým snem, protože nic jiného nemá smysl!". Je to zvláštní. Vůbec se nepoznávám:)))

Mám krásné prázdniny; jím toasty, píšu, čtu Narnii a krásný knížky, dívám se na Poirota, brzo vstávám, držím stráž a návštěvuju lidi, kteří jsou mi vzácní. Nebo si s nimi aspoň píšu. Prosím, věřte, že přátelství pořád má smysl. A že má smysl otevírat se druhým... a naslouchat jim. Vždycky mělo.
No a já zpívám. Chtěj, nebo nechtěj.
Je krásný, nádherný nebejt sám.
Zpívám si o tom, jakej je fantastickej
- copak smím říct, že ho ráda mám?